A-tým > Rozhovory

Kapitán J-H o prožívání finálové série, změnách v kádru či vzpomínkách na letošní sezonu

28.05.2016 12:44Ladislav Faltin | Tisk | Přejít zpět

V obsáhlém interview s kapitánem Válečníků Jakubem Houškou jsme bilancovali a shrnuli nejen finálovou sérii s Nymburkem ovlivněnou mnoha faktory, ale také z různých úhlů pohledu zanalyzovali celý letošní ročník, který orámovaly stříbrné medaile z Kooperativa NBL i Českého poháru.



Koubo, letošní sezona je již definitivně za námi. Co ti z ní nejvíce utkví v paměti?
Že jsem opět mohl zvednout pohár za druhé místo nad hlavu. Že jsme vyhráli nejvíce zápasů z celé ligy, že jsme na konci sezony byli pěkně „dokopaní“, a přesto jsme to zvládli, ať už na hřišti, podporou na lavičce či modlením u pc. (úsměv)

Finálovou sérii s Nymburkem výrazně ovlivnily zdravotní trable, které nás sužovaly. Jak moc vás to mrzí i toho pohledu, že jsme soupeře mohli potrápit mnohem více?
Určitě nás to hodně mrzí. Já osobně jsem pořád doufal, že bych mohl naskočit, ale pak jsme se rozhodli, že to i díky dalším okolnostem neudělám. Těšil jsem se, začal trénovat, ale nedopadlo to. To samé se týkalo ostatních. Najednou se objevilo něco, s čím nikdo nepočítal, a i když jsme se před play-off cítili podobně a téměř všichni se dali dohormady, teď to prostě nešlo, i když každý hrozně chtěl. Přijít o finále je pro sportovce špatné, ale zdraví neporučíš.

Bylo by ti to líto o to víc, kdyby se Zápas 2 na zimním stadionu musel z důvodu příušnic zrušit? Atmosféra před, během i po zápase byla totiž skvělá.
Ta varianta tady byla, byla tady i jiné varianty – trochu zvláštní. Můj názor je, že se to mělo ukončit v pátek u nás, mohla z toho být krásná reklama na basketbal, parádní atmosféra, ve které by si to užil i Nymburk, ale prostě to tak nedopadlo, i když jsme to nechtěli jen my... Jestliže někdo řeší, jestli se vůbec odehraje první zápas a nakonec se hrají jen tři, tak mi nepřijde, že se tady řeší zdraví, ale úplně něco jiného. Je pět dnů po finále (v sobotu, pozn.) a my stejně neřešíme nic jiného než příušnice. Klub nám dal volno, ať jsme od sebe atd., každý se bojí ráno probudit, kde mu naskočí boule – a to bylo během celého finále stejné. Nerozumím tomu... i když trochu ano. (řekne smutně)

Jak sis vlastně užil zimák, i když tentokrát ne přímo na kurtu, ale na lavičce jsi byl a s týmem jsi vše prožíval?
Já si ho užil, jak nejlépe jsem mohl. Kluci bojovali, makali, vyšťavili se a já před nimi opravdu smekám. Ať se prohrálo, což upřímně každý asi čekal, ukázali srdce Válečníka a Nymburku nedali nic zadarmo. Chybělo málo a mohla z toho být ještě větší zápletka, ale jinak zimák super. To, co se dělo po zápase, to nemá obdoby a já jsem rád, že jsem toho součástí... Upřímně? Ještě bych to chtěl zažít – v dresu, z palubovky...

V nejvyšší soutěži se nám podařilo stříbrné medaile obhájit. Vnímáš to jako obrovský úspěch a ukázku toho, že koncepční práce se vyplácí?
Jaká je ta koncepce? (smích) Být druhý? Tak potom ano. (úsměv) Myslím, že nám hodně pomohlo, že jsme my starší zůstali pohromadě a k nám přišli mladí kluci, kteří nás tlačili dopředu. My jim říkali o snu a oni ho chtěli taky, to bylo to nejdůležitější. To samé bylo od trenéra. Měli jsme super sérii, kde jsme vše vyhráli a i s mega štěstím, poté trochu odešlo na dovolenou, ale i přesto jsme vybojovali druhé místo.

K tomu jsme navíc byli dvakrát v řadě stříbrní i v Českém poháru. Je tedy jedním z hnacích motorů do příští sezony pozvednout poprvé nad hlavu i pohár pro vítěze?
Chci něco vyhrát, takže ANO! PS: Doufám, že ho Nymburk nebude hrát. (usměje se)

Byl v sezoně nějaký krizový moment, respektive část sezony, kdy jsi musel jako kapitán tým vyburcovat a vyhecovat, aby se tuto fázi podařilo překlenout?
Musím se přiznat, že letos jich bylo asi nejvíce v mé kapitánské kariéře. Až jsem si říkal, že už ne, že už musím být zticha, ale jsem takový, že to vždy řeknu. Nebudu říkat, co kdy kde jak, to je u nás v šatně, ale těch sezení jsme měli letos požehnaně a každý z nás víc, proč tomu tak bylo. Doufám, že jich alespoň 50% v příští sezoně odbouráme. (úsměv)

V průběhu letošní sezony došlo v kádru k několika změnám. Příchody Tomáše Pomikálka i Nathana Cartera se ve výsledku ukázaly jako výrazně pozitivní a do týmu se je podařilo zapracovat. Vnímáš to také tak?
Jednoznačně. Pomi se nemusel zapracovávat, byl ještě zapracovanej – a Nathan zapadl. Pomohla mu zranění, on mohl hrát, a tak se mu i dařilo. Byl to fajn chlapík, který si nehrál na hvězdu, ale chtěl dát týmu to, co zrovna potřeboval. Nepotřeboval dát body, ale když to vyšlo, tak je dal. (usměje se)

V několika rozhovorech během sezony navíc tví spoluhráči přiznali, že také výborně zapadli do kabiny.
Ano. (úsměv)

A jaká byla letošní sezona pro tebe osobně? Jak na ni budeš vzpomínat?
Když vezmu základní část, tak to byla asi má nejlepší. Já to říkal už loni, že je skvělá, a letos si myslím, že jsem tomu ještě trochu pomohl, hlavně jsem se zlepšil ve střelbě z dálky, a to jsem vždycky chtěl. Doufám, že se to dá posunout ještě dál, protože jsem se cítil opravdu dobře, i když ta rána po zápasech byla hodně bolavá. Vždyť jsem se dostal i do nejlepší pětky ligy, tak co víc si přát. (úsměv) Play-off bylo bohužel střídavě z domova, z nemocnice, z lavičky – a to bylo hrozně složité na psychiku, ale užil jsem si ho s klukama, dávali mi energii a nebo mě vytočili. Musím se přiznat, že jsem to jednou po zápase neunesl, ale ono to bylo vážně celé těžké...

Chtěl bych ještě dodat jednu věc, pro mě hrozně důležitou. Možná dvě. (úsměv)

Jedna je, že nás všechny v týmu mrzelo, že nemohla být Káťa (Kramlová, fyzioterapeutka týmu), Bobo (Landa) a Nathan (Carter) u předávání medailí, protože to je sportovce to nejkrásnější v sezoně, oni by si to za tu sezonu opravdu zasloužili, vždyť Bobo bojoval i se zlomeninou, ale tohle prostě neusál – a o to víc mě to mrzí. My na ně furt mysleli a já věděl, jak se cítí, jak pro mě bylo těžké čekat na ně, než přijedou po vyhraném zápase z Prostějova – a to jsem za nimi alespoň mohl... Nathan, chlapík, který si nesmírně vážil, že tu u nás mohl být. A Káťa? Po tom, co si tento rok prošla, tak prostě měla stát...

Druhá věc jsou naše plesy. Myslím, že ples již získal obrovskou prestiž, je to velká událost, každý se na něj těší, ale někteří z vás v něm vidí něco špatného. My si to nemyslíme, nemyslíme si ani to, že po plese jsou nějaké šílené výsledky, protože na to máme důkaz, a to je druhé místo v posledních dvou letech. Nemyslím si, že je mnoho týmů, které dokáží udržet stejné výsledky celou sezonu. A popravdě: bavilo by vás to? Stále jen vyhrávat? Chtěl bych tedy poprosit i ty, kteří na něm nikdy nebyli, ať na něj zajdou, podívají se, pobaví se a užijí si večer a noc, jak nejlépe dovedou. Možná si uvědomíme, že život je opravdu krásný a stojí za to ho žít naplno. (úsměv) PS: I krátký...

Držte se a věřte... má to smysl!

Foto: Luděk Černý (Princip)

2723x  | Ladislav Faltin | Tisk | Přejít zpět

 

 

 

Fotografie týdne

Highlights Klint Carlson

Kooperativa NBL 2017/18 Nadstavba A1

#TýmyK+-%
1.ČEZ Basketball Nymburk3231163
2.BK JIP Pardubice3223955
3.BK Opava32201252
4.BK ARMEX Děčín32171549
5.DEKSTONE Tuři Svitavy32151747
6.Olomoucko32131945

Nadstavba A2

#TýmyK+-%
1.SLUNETA Ústí nad Labem32181450
2.GEOSAN Kolín32161648
3.USK Praha32161648
4.NH Ostrava32122044
5.mmcité+ Brno3292341
6.Fio banka J. Hradec3223034

Průměr na zápas

BodyUžitečnost
Pomikálek T.11.9Pomikálek T.14.5
Houška P.10.8Šiška O.13.5
Šiška O.10.7Houška P.12.3
Feštr L.8.1Feštr L.6.4
Ježek Š.7.2Landa R.6.1

DoskokyAsistence
Pomikálek T.5.8Šiška O.4.9
Houška P.5.0Feštr L.2.3
Landa R.4.4Ježek Š.1.8
Šiška O.4.1Pomikálek T.1.7
Halada F.3.1Houška P.1.6

Kalendář zápasů



 

Generální partner

Přihlásit